Tak vánoční svátky a silvestrovské oslavy už jsou za námi a začal nám nový rok 2011.
S Honzou Ovesným jsme byli domluveni, že se někdy kolem vánoc zajedeme podívat na ledňáčky a pokusíme se je vyfotit. Ve středu 29. 12. byl v půl deváté ráno sraz v Tovačově. Podle předpovědi mělo být jasno, ale jak už to tak bývá, jasno nebylo. Ledňáčky jsme sice viděli, ale fotky byly tak maximálně dokumentační. Jdeme se projít po hrázi hradeckých rybníků, ale začíná být celkem zima. I přesto se jedeme ještě mrknout k jezerům. Pozorujeme dvě bílé volavky, které postávají společně s popelavými v poli směrem k Troubkám. Fotografický den to moc nebyl, ale po procházkách na čerstvém vzduchu jsem příjemně unaven.
Po příjezdu domů si dávám oběd, zapínám internet a dovídám se, že 28.12. byly v Tovačově na Hradeckém rybníku pozorovány sýkořice vousaté. Je škoda, že jsme to s Honzou pořádně neprošli. Druhý den dopoledne se rozhoduji, že se do Tovačova vrátím. Jdu po hrázi k horní části rybníku a prohlížím rákosiny. Po pár minutách ke mně přichází pán s dalekohledem na krku a je jasné, že sýkořice nehledám jen já. Obcházíme téměř celou pravou horní část rybníku, ale štěstí nemáme.
Dnes 3.1. pokouším své štěstí znovu. Téměř na konci hráze objevuji prvního samečka a o kousek dál pozoruji celé hejno, které neustále poletuje. Ve skupině pozoruji pouze jednu samičku. Je zataženo a začíná pěkně chumelit, fotky jsou velice špatné, spíše jako dokument. Snažím se dostat k sýkořicím na lepší vzdálenost. Přestává sněžit a na několik minut se ukazují paprsky slunce. Dělám pár fotek, ale sýkořice mi vyplašil krahujec. Ty se ale po chvíli opět vracejí a hodují na semínkách rákosu. Mě začaly bolet záda a tak se pomalu vracím k autu. Doufám, že se sem ještě vrátím a pořídím trochu lepší fotografie. Jinak jsem ale rád, že jsem tento druh po dvou letech opět viděl.