Koncem května jsem viděl od kamaráda Lukáše Picha alias RollsRojse fotografii nejmenší evropské sovičky kulíška nejmenšího, který držel v pařátech myš. Když jsem mu psal, že by se mi také moc líbilo něco takového nafotit, tak mi odpověděl, že s největší pravděpodobností mláďata brzo opustí dutinu. Říkal jsem si škoda, ale nedá se nic dělat. Třeba příští rok. Za necelý týden jsem ale dostal zprávu od výborného ornitologa, že by byla možnost si nafotit hnízdící kulíšky a jestli mám čas, tak mohu přijet. Byla sobota a hned odpoledne po práci vyrážím na předem domluvené místo. Ještě trochu navigace po telefonu a potkáváme se v lese. Po několika minutách stojíme u stromu se starou dutinou od strakapouda, ze které koukají dvě malá žlutá očka.
Musím přiznat, že takové fotografování ptáků jsem ještě nezažil. Stojím s foťákem na stativu nedaleko dutiny a to bez jakéhokoliv maskování. Jelikož jsme v lese a počasí není zrovna ideální, časy i na ISO 3200 nejsou žádný zázrak. Tyto malé sovičky nehoukají, ale vydávají pískavé zvuky, které mi pak neustále zní v uších. Samička posedává v okolí dutiny a láká mladé ven. Jen sem tam vletí s kořistí přímo do dutiny. Pouze v jednom případě se smilovala a sedla si na pár vteřin kousek od dutiny. Podařilo se mi udělat pár fotografií a pořídil jsem pár svých prvních videozáznamů. Bylo to krátké, ale nádherné fotografování a hlavně neuvěřitelný zážitek. Děkuji. Video co nejdříve doplním.
