Tohoto nádherně zbarveného a elegantního ptáka jsem ve volné přírodě viděl poprvé v roce 2009, kdy jsem se dozvěděl o pár lokalitách, kde bych je mohl spatřit. Vlha pestrá patří spolu s ledňáčkem říčním, mandelíkem hajním a dudkem chocholatým do řádu srostloprstí( coraciiformes ) a vlha pak do čeledi vlhovití ( meropidae ). Je velikosti drozda, ale značně štíhlejší a za letu základním tvarem připomíná špačka. Zobák je tenký, dlouhý a mírně zahnutý. Středová ocasní pera jsou do špičky. Jak už samotné jméno napovídá, tak vlha má velice pestré zbarvení. Hrdlo a konec zad jsou žluté, přes obličej se táhne černá maska, přední část zad, týl a temeno jsou červenohnědé, dlouhý ocas je zelený a spodek těla je modrozelený až tyrkysově modrý. Dalším nezaměnitelným poznávacím znakem je její hlas. Trylek „urru“ je slyšet už z dálky. Vlha pestrá se v ČR vyskytuje v teplých a sušších oblastech s písčitými a hlinitými stěnami jižní Moravy. Potravou vlh je hmyz. Nejčastěji loví vážky, včely, vosy, čmeláky, motýli a brouky. Počet hnízdních párů u nás silně kolísá. Vlha pestrá vytváří hnízdní kolonie, někdy i společně s břehulí říční. První jedinci přilétají v polovině května a začíná páření, které se při hloubení nory několikrát opakuje. Samečci jsou velice pozorní a nosí samičkám dary v podobě hmyzu. Oba rodiče hloubí hnízdní noru, která může být až 1,5 m dlouhá. Samice snese 4-7 vajíček, na kterých sedí dvacet dní.
Dalších dvacet dní oba rodiče mláďata pilně krmí a to zhruba ještě dalších deset dní po vylétnutí z nory. Mladé vlhy nejsou tak pestře zbarveny jako dospělé a chybějí jim prodloužená ocasní pera, která však do odletu na zimoviště dorostou. Na svá zimoviště odlétají koncem srpna. Doufám, že se v budoucnu bude tento nádherný pták v České republice rozšiřovat a její kolonie budou stabilní. Jeden den focení vlh jsem strávil s Honzou Ovesným a krásný víkend také s kamarádem Petrem Bambouskem, který o tomto focení napsal článek, který naleznete na jeho stránkách www.sulasula.com. Chtěl bych se ještě letos k focení vlh vrátit v době krmení mladých. Vlha pestrá patří v ČR k silně ohroženým druhům a proto si lokality, o kterých vím, nechám raději pro sebe a pro ty, u kterých jsem si jist jejich kladným vztahem k přírodě.