V poslední době nemám moc času na focení a poslední dny s fotoaparátem v ruce byly někdy začátkem srpna, kdy jsem strávil několik krásných hodin v blízkosti vlh při krmení svých potomků. U krmení jsem byl dvakrát. Jednou koncem července, kdy intenzita krmení byla až neuvěřitelná. Oba rodičez každého páru se u svých potomků střídaly někdy tak rychle, že jsem to ani nestačil pořádně sledovat. Pro potravu, kterou tvoří nejrůznější hmyz, létaly do blízkého okolí, ale někdy se podařilo chytit nějakou tu včelku hned po vylétnutí z nory a tak se rodič mohl s potravou ihned vrátit. Byly i situace, kdy se s potravou vracely oba rodiče zároveň a tak bylo zajímavé pozorovat kdo ustoupí a kdo nakrmí jako první. Při takových situacích byla nejlepší doba pro focení, protože jeden z rodičů, který čekal až se uvolní místo si sedl na svou oblíbenou větvičku. Jinak létali převážně hned do nory. Další den, který jsem strávil v přítomnosti vlh, byl začátkem srpna. Čekal jsem, že už budou mladé venku a budou posedávat v blízkosti svých nor, ale nebylo tomu tak.
Mladé, na které jsem se tak těšil, byly ještě v norách. Intenzita krmení nebyla už taková jako posledně. Jen jeden pár ještě krmil jak o život. Ostatní rodiče s ulovenou potravou posedávali na svých větvičkách a lákali své potomstvo ven. Tohoto okamžiku jsem se ale nedočkal. Byla to dobrá doba na focení. Rodiče vydrželi s potravou sedět někdy i pěkně dlouho, jen byla škoda, že potravu už tvořil převážně drobný hmyz jako včely, ovádi atd. na rozdíl ode dne v červenci, kdy rodiče lovili vážky, čmeláky, motýly, sršně a podobný hmyz. Při několikahodinovém focení v krytu se daly vyfotit i jiné druhy ptáků, které zrovna poskakovaly v blízkých keřích. Byly to nádherné chvíle i když bylo někdy v krytu nesnesitelné vedro. Už se těším na další rok, kdy se budu moci k těmto ptačím drahokamům naší avifauny vrátit.