Řecko – jezero Kerkini II.

V loňském roce jsem se na jezero Kerkini za pelikány nedostal. Bylo to ze stejného důvodu jako k zubrům do Polska. Narození Elenky mi na začátku roku nahradilo všechny fotografické výlety. Letos už je situace jiná a tak jsem s Ondrou Uhlířem naplánoval letošní druhý výlet. Oproti první cestě k pelikánům jsem termín přiblížil více na začátek února. Chtěl jsem aby bylo co nejvíce pelikánů pěkně vybarvených a s chocholkama na hlavě a čekal jsem co nám přichystá počasí. Na začátku února by mohlo ještě pěkně mrznout a nějaká sněhová přeháňka by určitě oživila fotky. Na cestu vyrážíme z Brna a pojedeme jako vždy přes noc a to zhruba 1300km. Je to kus cesty, ale převážná část je po dálnicích a v noci není skoro žádný provoz. Ráno jsme tedy na místě a hned při příchodu k jezeru si domlouváme od rybáře Tomase bedny ryb a loď na další den. Jedeme na hotel, který je přímo u jezera. Po zabydlení už nás ale nic nedrží a jedeme fotit. Netrvá to moc dlouho a na kartách nám začínají přibývat první fotky. Den je ještě krátký a slunce brzy zapadá za hory. Odjíždíme na hotel a jdeme na večeři.

Převážně si na cestách vaříme a nebo si sem tam někam na jídlo zajdeme, tak jako třeba při lednovém výletu za zubry, ale tentokrát jsme jídlo domluvili na hotelu. To se hned při první večeři ukázalo jako výborný krok. Několik chodů od předkrmu, salátu, hlavního jídla až po sladký dezert nám neuvěřitelně uspokojilo chuťové pohárky a naplnilo břicha na maximum. Ještě ten večer přichází Nikolaos a domlouváme si výlety na loďkách. Po zkušenostech z prvního výletu v roce 2017 vím, že je to skvělá možnost tvořit různé fotky, od letovek, detailů až po fotky rybím okem a to vše při krásných východech a západech slunce. Není nad čím přemýšlet a hned první den ráno ještě za tmy nastupujeme do loďky. Tomas nás pomalu pomocí dřevěných pádel odváží do středu jezera. Pro pelikány je to jasná vidina přísunu ryb a tak netrvá dlouho a první jedinci jsou u lodi ještě před východem slunce. Teď už nastává ta pravá show při neustálém střídání objektivů. Za dvě hodiny někteří celkem slušně naplnili karty a mají na odpoledne vystaráno. Slunce už je ostré a tak jedem ke břehu a jedeme na snídani. Jsme moc zvědaví, jestli to bude stejné jako večeře. Musím říci, že to bylo snad ještě horší. Nazval bych to obžerstvím a snad nikdy jsem toho na snídani nesnědl tolik jako tady.

Odpoledne objíždíme severní část jezera a pak se trochu rozdělujeme. Někteří zůstávají na břehu u pelikánů a já s Ondrou, Honzou a Reném jedeme obhlídnout co je kolem jižní části jezera. Už jsme téměř u městečka Kerkini a u břehu vidíme plameňáky. Počasí není nic extra. Obloha se zatáhla a fouká celkem studený vítr. To nám ale nebrání v pokusu o fotky plameňáků. Určitě jsou na focení těchto elegantních ptáků v Evropě lepší místa než je jezero Kerkini, ale i z tohoto místa jsem viděl několik pěkných záběrů. Plameňáci nás úplně blízko nepouští a za chvíli odlétají dále od břehu. Žádné extra fotky nemáme, ale i tak jsem rád, že jsem je viděl. Vracíme se k ostatním a jedeme na hotel.

Všichni už se těšíme, co nás čeká na večeři. Opět si to užíváme. Domlouváme se na další dny, kdo půjde na loď a kdo zůstane na břehu. Jít na loď je vždy nejlepší ráno a nebo odpoledne na západ slunce. Není ale vždy k dispozici větší loď pro nás všechny, tak se rozdělujeme. Už při cestě do Řecka jsem cítil, slabé nachlazení a jen jsem doufal, že se to moc nerozjede. To se ale nestalo a další dny mi nebylo vůbec dobře a bojoval jsem s teplotou. Jedno ráno jsem zůstal na pokoji a pokoušel jsem se aspoň chvíli být v klidu a pod paralenem to vyležet. Odpoledne jsem už ale byl zase u pelikánů.

Počasí nám přálo po všechny dny a tak si to všichni užívají co to jen jde. Poslední den byl nádherný západ slunce a naprosto klidná hladina. Klukům co byli na lodi se tak naskytnula krásná příležitost dělat odrazové fotky. Já jsem zůstal s Ondrou a Honzou na břehu a trochu jsme si hráli s GoPro kamerou. Musím říci, že to bylo super a docela jsme se nasmáli. Kluci se vrací z loďky nadšeni ze západu slunce a tak to byl opravdu vydařený závěr výletu. Jedeme na poslední luxusní večeři a zabalit věci. Brzy ráno nás čeká cesta domů. Až na kolonu na hranicích mezi Srbskem a Maďarskem je vše v pohodě. Bagáž kontrol ale musí být a tak se nám cesta o hodinu a půl protáhla. Večer už jsme ale v Brně a tak vše stíháme tak jak bylo domluvené. Z výletu jsem si dovezl opět nové fotky a informace. Dle mého se vše povedlo a jelikož jsem byl jediný, co už na jezeru byl, tak si myslím, že pro ostatní to byl i krásný zážitek. Na rok 2020 se plánuje další cesta, tak jestli máte zájem, tak je určitě možnost se přidat.

One Reply to “Řecko – jezero Kerkini II.”

  1. Bylo to super Ondro a doufám že s váma ještě na nějaké to focení pojedu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *