Hodně dlouho jsem zanedbával psaní článku a tak mám co dopisovat. Začnu asi krátkým reportem z výletu za zubry na začátku února 2016. Je to v pořadí již třetí výlet do polské Bělověže a doufal jsem, že konečně nastane fotografování zubrů na sněhu. Počasí tomu tak ale opět nechtělo a byl to spíše takový podzim. Každopádně i tak se podařilo udělat zase pár nových fotek a o zážitky nouze nebyla. První den se nám podařilo najít trojici býku, kde to bylo tak trochu s adrenalinem, ale udělat si prostě portrét zubra, tomu se nedalo odolat. Další dva býky potkáváme k večeru na jiném místě. Jeden přechází přímo přes cestu a je krásně vidět jak je vedle osobního auta velký.
Další den jsme v jednom místě narazili na celkem početné stádo plné telat různého staří a zde bych se rád trochu rozepsal. Na zážitek z tohoto místa se prostě nedá zapomenout. Když jsme zastavili auto u krajnice a dalekohledem uviděli několik zubrů na okraji lesa, byl cíl jasný. Dostat se co nejblíže. Když nás ale stádo zahlédlo, stáhlo se do lesa. Přikrčíme se k zemi a v klidu vyčkáváme, až se stádo začne vracet na louku. Já s Ondrou a Vláďou se po čase pokoušíme stádo obloukem obejít, aby se dalo fotit v protisvětle, a Honza s Adamem zůstávají na místě. Pomalu se ke stádu přibližujeme, ale než se stačíme dostat na dobrou vzdálenost, slunce se zahalí do šedivého oparu. I přesto se ale snažíme dostat co nejblíže a tak trochu nás při každém mírném přiblížení znervózňují pohledy dospělých krav, které hlídají svá telata. Když už to začíná vypadat dobře a děláme první fotky, tak vidíme přijíždět auto a už tak trochu víme, kdo přijel. Je to jedna starší polka, kterou jsme potkali i předešlí den. Najednou vidíme, že tato asi 155 cm vysoká drobná starší paní se hrne s roztaženým stativem (to jsou prostě lidé, kteří od země nefotí a bez stativu se prostě fotit nedá) na kterém má nasazený svůj canon přímo k Honzovi a Adamovi. Ti jsou zalehlí v trávě, že pomalu nejdou vidět a čekají na tu nejlepší chvíli k focení. Pozorujeme to z druhé strany a tak nějak doufáme, že je paní uvidí a zastaví se. No a ona prostě ne a ne se zastavit. Asi si řekla, že nám to prostě pokazí a nebo, že chce nějakou TOP fotku a vleze přímo do toho lesa, kde je asi ještě pár zubrů. Po chvíli jsem víc než o to, že nám to pokazí, měl o paní snad i strach. Najednou byla u zubrů už moc blízko a vlezla přímo do toho lesa, kde se zubři cítili dobře a v bezpečí. Stádo to nevydrželo a kompletně celé vyběhlo z lesa na louku a tam si nás všechny začalo prohlížet. Musím přiznat, že dost ve mě zatrnulo, když jsem viděl utíkat takovou masu a slyšel jsem, jak v lese pod kopyty praskají větve. Vůbec nikdo z nás netušil, kolik je ještě zubrů v lese a jak je vlastně to stádo velké. Dle mého odhadu jich bylo určitě tak padesát. Celá tato početná skupina se pak dala do pochodu přes celou louku do protějšího lesa. Paní po chvíli vylezla z lesa také a vypadala, že je celá a zdravá. Jestli měla něco v kalhotách netuším, ale ani bych se nedivil. Stádo nám pomalu mizelo před očima a když jsme se je pokoušeli pronásledovat, tak se nám to nepovedlo. Po čase se prostě v lese vytratili. Tohle už se mi stalo vícekrát a vůbec nechápu jak taková velká a těžká zvířata dokáží v klidu a pomalu úplně zmizet, že je člověk nenajde. Byl to zážitek a i přesto, že nám naše fotografické plány překazila odvážná paní, něco na kartách bylo.
Poslední den našeho výletu jsme se brzo ráno jeli podívat do jednoho krytu, kde jsme měli možnost pozorovat a fotit jeleny. Zde nám přálo počasí a byl krásný východ slunce a před krytem se ukázala čtveřice jelenů. Odpoledne se počasí pokazili a začalo pršet. Jedeme se podívat ještě na jedno místo a potkáváme místního fotografa, který nám prozrazuje, že nedaleko v lese odpočívají dva býci. Po pár metrech je vidíme. Pokouším se udělat nějakou fotku, ale nějak mi to prostředí s teleobjektivem nesedí. Nasazuji makro a pokouším se přiblížit co to jde. Jsem schovaný za padlím smrkem a dělám poslední fotky z dalšího výletu za zubry. Focení na sněhu nebylo, ale aspoň je důvod se vrátit. Tak zase za rok.
Jestli máte o podobný výlet zájem, můžete se přidat.
