V prosinci bylo počasí, které spíše připomínalo přicházející jaro, ale v lednu nám zima ukázala co umí. Celou republiku zavalil sníh a to i ve městech, kde je ho cca 30 cm a to všechno doprovází silné mrazy. Slunečný den už nebyl ani nepamatuji a fotoaparát jen tak leží v batohu. Když to jen trochu jde, tak se jdu projít po okolí a pozoruji hejna pěvců hledajících potravu.
Dovídám se o zimující skupince kalousů ušatých. Na středu 27. ledna hlásí až -20 stupňů, ale slunečno. Je rozhodnuto. Dopoledne vyrážíme směr Břeclav. Teploměr v autě i v 11 hodin dopoledne ukazuje -17 stupňů. Při příjezdu na místo už z auta vidíme první kalousy.
Pozorujeme cca 30 kalousů ušatých. Dělám pár fotek, popíjíme čaj z termosky a prohlížíme si odpočívající sovy. Po půl hodině se vracíme do auta a přemýšlíme, kam se ještě podíváme. Cestou jsme si všimli vodních ptáků na VDNM ( Vodní dílo Nové Mlýny )a tak jsme se tam cestou zpět podívali. U přepadu Věstonické Zdrže je nezamrzlé oko, na kterém se zdržují kachny divoké, morčáci velcí a bílí, poláci velcí a chocholačky. Pozorujeme lovící potápku malou. Hlavní, co nás ale upoutá, je orel mořský, který v doprovodu čtyř vran obecných šedých pochoduje po ledě. Po 10 minutách pozorování přilétá druhý orel. Dělám pár dokumentačních fotek na velkou vzdálenost a pak se oba dva zvedají a odlétají jižním směrem. I přes velký mráz to byl velice příjemný den. Už se moc těšíme, až takových slunečných dnů bude víc.
Kalous ušatý (Asio otus)
Řád: Strigiformes – sovy
Čeleď: Strigidae – puštíkovití
Krásná a úhledná sova, která je rozšířená po celé Evropě kromě Islandu a severní Skandinávie.
V ČR je spolu s puštíkem obecným nejběžnější sova. Kalous se vzhledem a hlavně péřovými oušky velice podobá výru velkému, ale je mnohem menší. Délka těla je cca 35-40cm a rozpětí je okolo 95 cm. Má krásné oranžové oči. Základní barva je rezavohnědá s tmavým skvrněním.
Nejčastěji tuto sovu můžeme pozorovat v zimě, kdy vytvářejí skupiny, které tvoří i několik desítek sov. V zimě je můžeme často vidět na hřbitovech, v městských parcích, na starých stromech u škol a podobně. Mimo zimní období je můžeme najít podle trusu a vývržků na zemi pod stromem. Létá převážně v noci a za soumraku. Hnízdí 1x ročně od dubna do června ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků, dravců a někdy i v dutinách, budkách a výjmečně i na zemi.
Potravu tvoří drobní savci a z 90% hraboš polní, které loví v otevřeném terénu. Na počtu hlodavců závisí počty hnízdících párů a velikost snůšky.
Celková početnost kalouse ušatého se v období 2001 až 2003 odhaduje na 4000 – 8000 párů.
V současnosti je v novém Červeném seznamu zařazen do kategorie LC – druh málo dotčený.
Dnes 7. února 2010 už se počasí trochu lepší a slunečných dnů přibývá.
