Chorvatsko – Bačinská jezera I.

Rok 2017 co se týče výletů začal parádně. Užil jsem si zimu u zubrů v Polsku, první návštěvu řeckého jezera Kerkini, ale je potřeba se pořádně ohřát a vyrazit opět za hady do Chorvatska. V loňském roce jsem navštívil s kamarády Starigrad Paklenica, bylo to super, ale měl jsem touhu mrknout zase někam jinam. Výlet jsem plánoval už delší dobu a místo bylo jasně dané. Tentokrát to bude soustava sedmi krasových Bačinských jezer. Sestava já s přítelkyní a kamarádi Ondra Uhlíř a opět Vláďa Šebík, který už snad nemůže na společných výletech ani chybět. Původní počet měl být trochu jiný, ale někteří se přidat nemohli. Díky tomu naše velké a naprosto úžasné ubytování bylo jen pro nás čtyři. Musím přiznat, že dva plně vybavené apartmány ve starém kamenném domě s krásným venkovním posezením a grilem nás učarovalo a myslím, že po pár minutách bylo jasno. Tady určitě nejsme naposledy. Navíc majitelé byli moc příjemní a na jejich domácí sýr, víno a olivový olej, který jsme dostali hned po příjezdu, neměl chybu. Ještě teď vidím Ondru, jak sedí a uspokojuje své chuťové pohárky. Z balkonů a terasy máme krásný výhled přímo na jezera u kterých strávíme celý tyden. Předpověď počasí je více než dobrá a oproti loňskému výletu nás čekají letní teploty. To není až zase tak ideální, ale věřím, že se nám podaří něco najít a vyfotit.

Hned první den si odpoledne děláme první procházku kolem jezer. Nebereme ani foťáky a spíš jdeme omrknout terén. Beru si sebou jen věci na hady. Co kdyby náhodou. Jdeme podél jezer a míjíme jedno drobné políčko za druhým, které doplňují fíkovníky. Prohlížím kamenné zídky, ale zatím jsme zahlédli jen pár ještěrek. Chtěl jsem se podívat blíže k vodě, někam mezi rákosí, ale cesta, kterou jdeme, najednou končí a tak se musíme kousek vrátit. Z cesty vede jedna odbočka směrem k jezeru a tak si říkám, že se tam půjdu podívat. Ondra mi podle mapy v telefonu říká, že to nikam nevede a že to nemá cenu. Nevím proč, ale nějak mi to nedalo. No a udělal jsem dobře. Asi po dvaceti metrech je hned u cesty nádherná dospělá zmije růžkatá (Vipera ammodytes). Mám neuvěřitelnou radost. Volám na ostatní s radostí, že mám zmiji a oni si myslí, že si dělám srandu. Ale bylo to tak. Nakonec je radost vidět i na tvářích všech ostatních. Hned první den a našel jsem něco, co jsme si všichni moc přáli. Teď už vím, že kdyby se nám už nic jiného nepovedlo, tak jsem spokojen. U prvního dne z výletu jsem se trochu rozepsal, ale ještě teď cítím to napětí a radost.

Další den naše radost ještě vzrostla. Při hledání vhodného místa na focení nedaleko od jezer, šlápl málem Vláďa na další zmiji růžkatou (Vipera ammodytes). Tentokrát to byl menší sameček s méně výraznou kresbou na zádech. Nebyl sice tak krásně vybarven a nebyl moc velký, ale jeho agrese to všechno doplňovala. Byl to takový malý zuřivec. V malém borovém hájku mu hned děláme fotečky na památku. Den nemohl začít lépe. Odpoledne jdeme opět k jezerům, ale tentokrát na opačnou stranu. Nacházím další zmiji, ale s useknutou hlavou. Je to smutný pohled, ale chorvaté prostě hady nemají rádi a zabijí každého a je jedno jestli je jedovatý nebo ne. Cestou se nám daří další nález. Cestu nám kříží mladá užovka pardálí (Elaphe quatuorlineata). Další úžasný den pomalu končí a po večeři to tak trochu oslavujeme pivkem a dobrým rumem.

Týdenní výlet nechceme trávit jen u jezer, i když si myslím, že i to by nebylo vůbec špatné, a tak se domlouváme na dvou výletech. Jedeme se podívat na vodopády Kravica v Bosně, které znám, ale jen v rámci letní dovolené, kdy je u vodopádu spousta turistů. Začátkem května zde ale není téměř nikdo. Mé plány k focení užovek podplamatých (Natrix tessellata), ale kazí vysoký stav vody. Vůbec mi nedošlo, že to bude jiné než v létě. Není zde zatím ani nainstalovaná lávka na druhý břeh, kam jsem se chtěl dostat. Nedá se nic dělat. Malá restaurace je ale otevřená a tak si dáváme kafe a něco studeného k osvěžení. Jdeme se projít podél řeky Trebižat a cestou potkáváme velké zelené ještěrky balkánské (Lacerta trilineata), štíhlovky balkánské (Hierophis gemonensis),  ve vodě je spousta užovek podplamatých (Natrix tessellata) a před očima mi mizí nádherná dospělá pruhovaná forma užovky obojkové (Natrix natrix persa).

Kromě vodopádu v Bosně bych se rád zajel podívat na nejvyšší horu v přírodním parku Biokovo, kde jsem při rodinné dovolené fotil endemické ještěrky mosorské (Dinarolacerta mosorensis). Jsou to krásné menší a v určitém úhlu téměř černé ještěrky, ale na ty je při naší návštěvě hory Sv. Jure moc chladno. Užíváme si aspoň krásných výhledů a čekáme na západ slunce.

Ostatní dny trávíme v okolí jezer a v nedaleké deltě řeky Neretvy, kde je možnost pozorovat i něco z ptačí říše. V době jarního i podzimního tahu to musí být určitě výborné místo. Ptáci ale nejsou našim hlavním cílem, tak se jen při návštěvách delty kocháme. Vidět jsou volavky bílé, pisily čáponohé, kulíci, rackové a další. V blízkosti našeho ubytování jsou každý den vidět vlhy pestré, žluvy hajní, sklaník modrý a přímo u našeho venkovního posezení poletuje každý den dudek chocholatý. Focení ptáků jsem se ale opravdu vyhnul, nicméně by asi nebylo špatné si sem udělat výlet a pro změnu vynechat herpetofaunu.

Týden se pomalu blíží ke svému konci a začínáme řešit náš odjezd. Předposlední den nám ještě naplňuje karty ve foťácích dospělá užovka pardálí (Elaphe quatuorlineata). Je to opravdu slušný kousek a u některých budí respekt. Je ale naprosto klidná a nejeví vůbec žádné známky nějakého možného útoku. To už je ale poslední had, kterého fotíme a který zakončil maximálně naplněný týden. Ještě musím podotknout, že blavory a želvy zelenavé, které jsme potkávali každý den, jsme ani nefotili. Ne že by to pro nás nebylo dost dobré, ale čas na focení jsme naplnili hady, které jsme si přáli. Stále ale nebyl nalezen můj dětský sen. Ten jsem tentokrát viděl, ale bohužel přejetý. Tak že by zase za rok? Omlouvám se za kvalitu fotek jezer a vodopádů, je to jen mobilem. Jestli máte o podobný výlet zájem, můžete se přidat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *